Archiv
Stránky

…. i když jen na chvilku. Svatý Martin přijel na bílém koni a první sníh letošní zimy vydržel jen o víkendu. Nicméně holky stihly postavit své první sněhuláky.

20161112_092426Lenka vysoustružila svého prvního sněhového andílka.

20161113_112437Vyfotily se s ledově ozdobenou střechou.

20161113_093432Stihly se sklouznout na zmrzlé trávě.

20161113_093621Sluneční pohoda lákala k procházkám.

20161113_104549Nakonec modelky zapózovaly pod zimním sluncem v zimní přírodě.

20161113_093334

 

 

 

Září uteklo jako voda a byl tu říjen a na jeho konci konečně pár dní prázdnin. I začátkem října pokračovalo krásné počasí. Na vybírání brambor letos opravdu nebylo třeba teplého oblečení. Za to byla nutná pečlivá příprava. Děda poskytl pracovní náčiní.

vybirani-012

Lenka s Klaudií se snažily vysvětlit Matyášovi, že do košíku nepatří on, ale brambory.

vybirani-029

I Eliška ví, jak s bramborami naložit.

vybirani-026

Po práci musel následovat zasloužený aktivní odpočinek. Dětičky vyrazily na skluzavku.

vybirani-061

vybirani-063

I na jídlo došlo.

vybirani-069

Krásné zlaté listí lákalo k poležení si.

vybirani-072

Listí posloužilo i jako bojový materiál.

vybirani-079

Do školy se sbíraly žaludy, kaštany a šišky pro zvířátka na zimu. Abychom nemuseli tahat plné košíky v ruce, vyrobily si holky FIFUKY, jak pojmenovaly svá tahací vozítka. Vozítka měla dokonce přidělena i SPZ a platnou STK.

20161016_112749

* * *

Říjen utekl jako voda a byly tu konečně podzimní prázdniny. Ve středu ráno k nám na prázdniny dorazili Viki s Bertíkem. Po jejich příchodu jsme vyrazili na společný výlet do Panenského Týnce.

Tam jsme si prohlédli nedostavěný gotický chrám. Prostor nikdy nedokončeného chrámu pravděpodobně ze 14. století už staletí přitahuje nejrůznější psychotroniky, léčitele, duchovní i umělce.

Není úplně jasné, kdo a kdy ho založil, je však zřejmě dílem pánů ze Žerotína a stavěl se řadu let. Svojí uměleckou hodnotou se řadí k nejdokonalejším českým památkám a také se zde podle psychotroniků nachází silné energetické místo s léčivými účinky. Chrám se skládá z 21 metrů dlouhého kněžiště, nedokončené stěny mají na výšku asi 20 metrů. Za husitských válek však byla stavba přerušena a objekt pobořen. Po Bílé Hoře byla nadobro stavba zastavena a nedostavěný klášter zůstal torzem. Chrám měl být původně třílodní. Ucelená část tedy není chrámová loď, ale jen výběžek s kněžištěm.

20161026_102448

Z centra městyse jsme pokračovali již pěšky okolo Milníku na cestě do Loun ke hřbitovu.

20161026_104058

Na hřbitově jsme hned na kraji našli hledaný cíl – klasicistní empírovou hrobku Jana Tuscanyho z roku 1800. Jan Tuscany byl pražský měšťan, který v roce 1797 koupil panství Panenský Týnec a jeho rod držel Týnec až do roku 1854.

20161026_104355

Odtud jsme pak polní hodně bahnitou cestou pokračovali na hrad Žerotín. Hrad se stejnojmennou vsí v podhradí byl založen někdy na počátku 13. stol. Zakladatelem hradu byl zřejmě Habart z Hořovic (1229), purkrabí na Přimdě. Při vpádu Švédů za třicetileté války byl hrad dobyt a vyrabován a později již nebyl obnoven. Dnes zbyly z hradu pouze dva sloupy původního zdiva a část sklepních prostorů. Zřetelné jsou i vodní příkopy.

20161026_111908

Ze Žerotína jsme se pak vrátili k autu do Panenského Týnce. Tam na nás moc nadpřirozené síly nepůsobily. Popojeli jsme tedy do obce Klobuky na Slánsku. Dalším cílem naší cesty byl menhir Zkamenělý pastýř nebo též Kamenný muž. Jedná se o 3,5 m vysoký vertikálně vztyčený kámen z rezavě hnědého železitého pískovce s výskytem bělavých křemenných valounků. Jde o prvohorní sediment ze svrchního karbonu starého cca 315 mil. let, tedy jde o kámen až z pravěku. Celková výška kamene i s částí pod zemí činí 4,2 m a hmotnost se odhaduje na 5 tun. Podle některých vyzařuje menhir pozitivní energii, jiní se ho bojí. Viktorka by mohla vyprávět….

20161026_121532

* * *

Pak nás čekal návrat do Prahy. Po obědě jsme vyrazili do kina na Lichožrouty. Druhý den prázdnin byl naplánován výlet do Zoo Praha. A dětičky poslouchaly a spolupracovaly, díky o tomu máme z hezkého zážitku hezkou fotoreportáž.

Cesta do Zoo byla dlouhá, tak jsme dorazili autobusem.

20161027_104305

Po příjezdu došlo na přivítání se s gepardími mláďaty.

20161027_104559

Odtud jsme pokračovali k pavilonu velemloků.

20161027_110027

Dalším cílem byli opice, k nimž jsme pokračovali speciální obojživelníkovou chůzí.

20161027_102901

Vše, co se dětičky od opic naučily, vyzkoušely v rezervaci Bororo.

20161027_115020

Pak už měly unavené nožičky a pro přesun do druhé části Zoo si osedlaly koně Převalského.

20161027_131747

Po obědě a prohlídce druhé části zahrady, kde jsme viděli i malého slona Maxe, nezbylo nic jiného než si najít čas na meditaci a následně návrat domů.

20161027_141449

* * *

Viki s Bertíkem se na zbytek volna vrátili domů a my společně s tatínkem vyrazili do Dvorů. Tam nás v pátek čekal letošní první výlov. Lovil se rybník u muchomůrky.

img_0552

Eliška hned po příchodu okoukla, zda je voda již pryč a může se vydat pokyn k začátku výlovu.

img_0558

Lenka zase zkoušela, jak dlouho udrží amura bílého v náručí.

img_0609

Eliška pak také pomáhala s občerstvením.

img_0625

Jak se jí pečení podařilo pod přísným dohledem jednoho z rybářů, není nutné komentovat. Zbytky opravdu nezůstávaly.

img_0641

Dospělí si pochutnávali a dětičky se chopily rybářského náčiní a udělaly si výlov vlastní.

img_0648

Po výlovu ještě pomáhaly s úklidem listí.

img_0657

* * *

Další víkend a další výlov. Tentokrát hned dvou rybníků strýce Jardy, a bez Elišky. Tak zůstala v Praze u Viki, se kterou se společně zúčastnila Pankrácké junior ligy v beach volejbalu.

Lenka na hrázi prvního z rybníků nejprve s Matyášem a Klaudií posvačili.

img_0667

Teplý čaj si pak daly nad rybami, kterým vůbec nezáviděly studenou vodu ve vaničce, na hrázi druhého rybníka.

img_0689

Obě holky si pak hlídaly své malé rybičky, které si nesly domů.

img_0699

Hlídaly si je hlavně před sumcem, který obýval horní rybník.

img_0710

* * *

V neděli jsme se pak přesunuly hned ráno do Mnichovic, kde jsme měli společný sraz se známými. Eliška dorazila z Prahy s Kučerovými, takže jsme mohli na procházce udělat společný obrázek. Prošli jsme si část nové pěší stezky, která je celá dlouhá 9,2 km a spojuje středočeské obce Mnichovice, Struhařov a Klokočnou a nabízí výhledy do středních Čech – krásné vyhlídky.

20161106_134843

* * *

A konečně letos poslední, třetí výlov rybníka. Díky Martinovi, který letos na bílém koni přijel, se děti místo výlovu věnovaly letošnímu první bobování. Tedy vlastně Lenka, Eliška ležela s virózou v posteli a koukala jen z okna.

20161112_100004

Na kontrolu množství ryb též došlo.

20161112_094924

S Vlastou se Lenka snažila zkontrolovat velikost amura. Ten se nedal, neustále naznačoval …ne, ne, ne… a boj proti přesile vyhrál.

20161112_101809

Nakonec se šikovným rybářům podařilo vylovit štiku. Za odměnu, že se nechala chytit, ji Lenka podrbala na krku.

20161112_101845

Za to sumec si chtěl pochutnat na Lenčině rukavici.

20161112_101951

 

První výlet v letošním školním roce nebyl příliš dlouhý ani náročný. Ve Dvorech jsme jen seběhli na druhý konec vesnice a tam jsme společně oslavili Matyášovi první narozeniny.

matyas-narozeniny-002

* * *

V Praze jsme pak s Lenčinými spolužačkami využily krásného téměř letního počasí a vyrazily splnit úkol z hudební výchovy: navštívit Vyšehradský hřbitov a najít místo posledního odpočinku Antonína Dvořáka. Úkol holky splnily na jedničku. Navíc našly i pomníky dalších hudebních skladatelů, též si všimly i pomníků dalších významných osobností českého národního života. Národní pohřebiště bylo založeno ve 2. polovině 19. století v místě, kde se pohřbívalo již ve středověku.

Jejich pozornosti též neunikl Slavín, což je dominanta hřbitova, mauzoleum, společná hrobka nejvýznamnějších představitelů českého kulturního a politického života. Základní kámen Slavína byl položen 7. září 1889 a stavba byla dokončena v roce 1893.

vysehrad-012

Pak nás čekala návštěva chrámu sv. Petra a Pavla, dnes Baziliky minor sv. Petra a Pavla. Chrám byl od svého založení (kolem r. 1070) knížetem Vratislavem II. několikrát přestavěn. Poslední podoba je novogotická.

vysehrad-004

Pak už nás před cestou na zpět domů čekala jen zábava. Nejdříve svačina.

vysehrad-022

Výlet jsme zakončily návštěvou dětského hřiště v tzv. Malé zahradě na pahorku proti Rotundě sv. Martina s tématikou Starých pověstí českých, které bylo vybudováno v roce 2006.

vysehrad-037

* * *

O víkendu jsme pak po dlouhé době vyrazili společně na cyklo výlet. Start a cíl byl v Nových Dvorech. Ze startovního místa jsme vyrazili přes Nedrahovice, Ovčín, Úklid na Vysoký Chlumec.

20160924_131028

Cílem byl skanzen, muzeum vesnických staveb středního Povltaví.

20160924_135652

Skanzen uchovává cenné památky venkovské architektury, které dokládají vývoj lidového domu od poloviny 17. do počátku 20. století na území Středočeské pahorkatiny a ve středním Povltaví. S výstavbou muzea se začalo v roce 1999. Jako první byl v roce 2000 přenesen dům čp. 4 z Obděnic. S domem byla přenesena klenba černé kuchyně s částí komína, a to v celém bloku o hmotnosti 30 tun. V roce 2001 byl dům stavebně dokončen a po instalaci interiérové expozice roku 2002 zpřístupněn pro návštěvníky. V současnosti jsme si na komentované prohlídce v délce trvání jedné hodiny prohlédli 15 staveb, a z nich 5 včetně interiérových expozic.

20160924_142917

Z Vysokého Chlumce jsme pak vyrazili na cestu domů zpět na Úklid a tam pro změnu odbočili na Kamenici. Nad Nedrahovicemi se už holkám posledních pár kilometrů z celkem 23,5 km zdálo náročných. Tak si daly ještě poslední odpočinek.

20160924_160250

* * *

Den české státnosti letos vyšel na středu. Udělali jsme si tedy jednodenní výlet do Českého ráje. Zaparkovali jsme pod státním hradem Trosky.

trosky-032

Se stavbou hradu bylo započato koncem 14. století (asi kolem roku 1380). Vlastnosti terénu rozhodly i o způsobu stavby. Mezi oběma čedičovými homolemi byl založen vnitřní hrad. Z jihu byl chráněný prudkým svahem, na severu předhradím. Boky zajišťovaly čedičové homole, na jejichž nepřístupných vrcholech byly postaveny věže. Na nižší, zavalitější (relativní výška 47 metrů), nazývané „Baba„, se zvedala nižší, pětiboká věž. Věž Baba má výšku od úpatí 70 m, její vrchol je v nadmořské výšce 504 m.

trosky-015

Na východní, štíhlejší homoli (relativní výška 57 metrů), která se snad pro svou nepřístupnost nazývá „Panna„, se tyčila vysoká, obdélná věž. Věž Panna má výšku od úpatí 80 m, její vrchol je v nadmořské výšce 514 m. Vzdálenost mezi věžemi je 100 m.

trosky-007

Zpustlý hrad, který v roce 1469 dobyla královská vojska, jsme po prohlídce opustili a vyrazili na 13,5 km dlouhou túru do CHKO Český ráj, do Podtroseckých údolí s  rybníky, které lemují pískovcové skály. První delší zastávkou, kam jsme dorazili z hradu nejdříve po modré a pak po červené, byl rybník Nebák, který je svou délkou 1,25 km nejdelší ze všech rybníků v Podtroseckých údolích. Lenka se rozhodla, že se konečně přestane bát jízdy na lodičce a tak začala s nácvikem, zatím na sucho.

trosky-045-kopie

Pak jsme si prolezli přilehlé pískovcové skály u mlýna v Nebákově.

trosky-051

Z Nebákova jsme pak podél Podsemínského potoka pokračovali okolo barokního mlýnu Podsemín s pětipodlažní mlýnicí. Minuli jsme staré roubené stavení. Okolo mlýnského náhonu a kamenných klenutých mostů jsme po červené dorazili k rozcestníku U Přibyla. Tam jsme se napojili na žlutou turistickou značku, po které jsme dorazili k Věžickému rybníku. Ten má unikátní skalní břeh – skalní věže vystupují přímo z hladiny rybníka.

trosky-055

Odtud jsme pokračovali dále po žluté k rybníkům Vidlák, Hrudka a Rokytnickému rybníku, kde jsme se zastavili na pozorovatelně ptáků. Z hráze byl zase vidět cíl naší cesty, zřícenina hradu Trosky.

trosky-058

K parkovišti pod zříceninou jsme dorazili po modré turistické značce.