Eliška a Lenka

Prázdniny ve Dvorech skončily a vytoužený sníh ani mráz nepřišel. Dědu na Nový rok večer odvezli do nemocnice s vysokými teplotami. V nemocnici pak strávil většinu prvního měsíce letošního roku.
Lenku po kontrole paní doktorka konečně pustila do školky. Byla moc ráda, že se zase potkala s kamarády, hlavně s Cecilkou. Podezřívám ji, že se jí konečně začalo ve školce líbit. Už se také těší, až s novým školním pololetím bude moci znovu docházet na přerušený kroužek tancování. Jak to bude s angličtinou, to se necháme překvapit.
U Elišky ve škole jsem absolvovala rodičovskou schůzku. Pochvaly na její chování i učení se jen hrnuly. Dokonce i na čtení, kde prý se výrazně zlepšila. Doufejme, že jí vše vydrží i nadále.

Začátkem roku, při svých občas netypických hrách, se holky oblékly za čertice. Eliška za červenou a Lenka za černou ďáblici. Při focení předvedly i strašidelné škleby. Snažily se vytáhnout i drápy, ale nebylo jaké. Lence jsem nehty chvilku před focením ostříhala a Eliška, ta se stále nevzdala svého zlozvyku a nehty si kouše.

Jak napovídá titulek dnešních zápisků, Martin se trošku opozdil a přijel na bílém koni až v polovině ledna. V Praze se objevil jen poprašek sněhu, který během dne roztál. Ve Dvorech však bylo nutné prohrnovat dvůr. Hned v sobotu dopoledne holky s Petrem vytáhly boby a lopaty a utíkaly si užít první sněhové nadílky. Nejdříve sjížděly kopeček na parketě pod dozorem Maxe, který se chtěl vozit s nimi. Nějak neuspěl, tak se alespoň válel, lítal a motal se malým sportovcům v dráze.

Pak jsme malého čtyřnohého otravu zavřeli a šli uklouzávat cestu dolů do vesnice. Tam je dráha pro sjezdy přeci jenom delší. Holky jezdily vláček s Petrem. Po chvilce se k nám přidala Danielka, tak nakonec vytvořili dva tandemy, Petr s Lenkou, Eliška s Danielou.

Kolizí na kopci bylo nemálo. Občas byl někdo ztracen z bobů nebo se mu podařilo vypadnout. Třeba jako Elišce, ze které se pak stal sněhulák.

Konečně na čokoládovém adventním kalendáři zůstalo neotevřené jen to poslední okénko s číslem 24. Holky se těšily, že už večer přijde malý ježíšek. Malý ježíšek byla zkouška v Praze 23. prosince na ten pravý Štědrý den, který jsme letos slavili ve Dvorech. Pod stromeček, který holky pomohly ozdobit již ve čtvrtek, během krátké chvilky ježíšek nanosil spoustu balíčků. Eliška se společně s Lenkou dala do rozdávání. Babička rozbalovala pomalu, aby ušetřila krásné vánoční papíry, holky trhaly jako šelmy, že z vánočního balení zůstala jen hromada odpadu. Radost měly ze všech dárků. Dokonce i „měkoni“ je očarovaly. Trička měla správnou barvu a motiv, růžová nebo červená, berušky či Mickey Mouse. Dokonce došlo na krátkou módní přehlídku. Zbytek večera pak holky strávily hlavně s představováním nových panenek těm starým. Samozřejmě nezapomněly vyzkoušet, zda nová garderoba bude slušet starým panenkám a naopak. Stihly si i zahrát se sestřenici Luckou novou hru Dostihy a sázky. Před uložením do postele nás zastihla smutnějším zpráva, dědu ze Dvorů odvezla sanitka do nemocnice, nějak ho stále zlobí srdíčko.
V sobotu ráno jsme se přesunuli do Dvorů. Tam na nás čekala jen babička s Maxem. Pomohli jsme jí s holkami ozdobit stromeček a po krátké odpolední procházce jsme se těšili, zda i zde se večer objeví dárečky. Ježíšek nezklamal. Našel nás i tam a pod stromečkem se nahromadila hromada dárků, hlavně pro naše děvčata. Lenka si jako první vybrala jednu z největších krabic a začala rozhlašovat, že to určitě bude koník Kopýtko, kterého si hrozně moc přála. Nakonec to Kopýtko nebyl. Byl to chodící kůň s panenkou Moxie. Martin neměl čas se ani podívat na své dárky, hned musel pospíchat pro baterie, aby Lenka vyzkoušela, zda koník umí opravdu chodit. Eliška mezitím rozdala většinu dárků, a kromě jiného našla lyže, které byly bez cedulky. Při rozbalování dárků narazila na krabičku s vázáním a zjistila, že oranžové lyže patří jí. Lyže však stejně jako krabici s bruslemi odložila zpět pod stromeček. Letošní zima zatím moc jako zima nevypadá. Po sněhu a mrazu ani památky.
V neděli dopoledne tatínek dojel pro Petra a holky mu pomohly rozbalit jeho dárečky. Společně s ním pak smontovali Petrovu novou koloběžku. Brusle ani lyže nemohli vyzkoušet, tak jsme podnikli první vyjížďku na novém dopravním prostředku.
V pořadí již třetí rozbalování dárků se konalo u stromečku Pavla s Veronikou. Poslední dárky se rozbalovaly v polovině posledního týdne letošního roku, když se děda vrátil z nemocnice. Holky trávily vánoční prázdniny u babičky. Pomáhaly babičce krmit králíky, nosit dřevo a samozřejmě Pavlovi na stavbě. Díky nevlídnému počasí strávily část prázdnin u televize s pohádkami. Nejvíce je zaujaly příběhy princezen, bodoval kreslený Lví král a nesmím zapomenout na klasiku vánoc, Mrazíka.
Dokonce i Max se letos o vánocích trošku zklidnil a po dlouhé době mi zapózoval při fotografování. A že už nám ten tříletý kluk trošku vyrostl a stal se z něho hezký pes, dokumentuje následující snímek.

Čerti letos holky v Praze nenašli. Jen jsme v Arkádách potkali Mikuláše, kterému Eliška zazpívala písničku a dostala od něho dárek i pro Lenku, která stála jako zařezaná. Mikuláš však nadělil na mnoha místech spoustu sladkostí a hraček.

Pomikulášskou a předvánoční besídku jsme společně s kamarády Řeky oslavili letos na Pankráci. Děti převrátily dětský pokoj naruby, ale byly hodné a společně si pohrály. Po společném obědě vyrazila Eliška s Kučerovými a zástupci rodiny Večerníkových do divadýlka na Zbraslavi, kde měla Hedvika své první vystoupení v loutkovém představení Jeníček a Mařenka. Přečetla si roli Jeníčka! Lenka absolvovala zatím procházku s holkami Peltanovými po parku Kavčí Hory. Do parku se pak holky vrátily druhý den dopoledne společně s hlídací tetou, Leošem a štěnětem Dinou. Všichni si užili společného slunného dopoledne. Jen teta měla obavy, zda holky zůstaly od útoků psího mimina neroztrhány.

Neroztrhaly se ani při lezení po stromech. Lenka se tetě předvedla jako slečna rezervovaná, sledující. Nedokáže být tak spontánní jako Eliška, ale je na ní vidět, že se nenudí. Mám pocit, že pózuje, že se chce odlišit od své sestry a hlavně, má teď období, kdy je „proti všem“.

Odpoledne jsme pak odvezli Lenku na týden na hlídání k druhé babičce s dědou. Vytvořili si tak domácnost lazarů. Lenka s dědou společně prodělávají rekonvalescenci, Lenka v rámci nemoci, děda po operacích, babička si užívá zlomené kůstky v nártu.

Poslední předvánoční víkend jsme neužívali adventu. Byl to víkend ryze pracovní. Strýc Pavel dodělával střechu na domě který staví, tak všichni pomáhali, jak to jen šlo. Holky nevyjímaje.

Sbíraly odřezky latí, třídily hřebíky a samozřejmě si hrály. Jak v písku, tak v Avii, která slouží jako skladovací kůlnička na vše potřebné.

Cestou domů ze stavby soused nakládal bobíka, se kterým chvilku předtím uklízel stromy na spodní návsi. Holkám nabídl, že se mohou uvnitř usadit. Nabídce neodolaly a já jsem je při té příležitosti vyfotila.

* * *

Eliška si užívá vánočních oslav ve škole. Pondělní podvečer jsme strávili ve školní jídelně na vánoční besídce školy. Eliška se svojí 2.B vystoupila v tanečním představením s krokodýli na písničku Chňapík. Malou oslavu také měla v kroužku aerobiku v Hobby centru, kde holky cvičily s cvičitelkou Lenkou sestavy na vánoční písničky. Poslední den školy se již neučili. Paní učitelka jim pustila vánoční pohádku a potom zpívali společně koledy a ochutnávali přinesené vánoční cukroví a rozdali si drobné dárky.

Společně jsme také vyrazili na vánoční trhy na Staroměstské náměstí. Cestou jsme se zastavili v práci u hlídací tety, které holky předaly dárky – hlavně pro Dinu. Teta nás doprovodila k vánočnímu stromu, kde jí společně s holkami tatínek vyfotil.

Odtud pak naše kroky vedly ke koutku se zvířaty, hlavně za poníkem a oslíkem. Tatínek si pochutnal na klobáse, Eliška na trdelníku a Lenka si objednala párek v rohlíku s hořčicí, kterou jsem pak měla všude.

Všichni už se těšíme na společně strávené letošní vánoce.