Archiv
Stránky

Po návratu ze Slovenska zbyly ještě 3 dny prázdnin. Na ty se holky přesunuly do Dvorů. Strávily je jak jinak než s Klaudií, Matyášem a koťaty.

zari-009

Polední srpnový den holky dorazily společně autobusem do Prahy a tak zakončily své letošní prázdniny.

Nicméně hned prvního září po krátké návštěvě školy jsme společně s dalšími spolužáky navštívili kino ve Slovanském domě a tam film Tajný život mazlíčků. Cestou jsme šli okolo hračkářství Hamleys, kde se holky nechaly vyfotit s princeznou a medvědem. Jen Bertík se zase schoval.

zari-001

Po návratu z kina se holky podivily, jak malý Míša za ty dva měsíce, co ho neviděly, vyrostl.

zari-005

Cestou do Zuberce, který se na poslední srpnový týden stal naším přechodným bydlištěm, jsme se zastavili v Žilině, kde jsme si prohlédli téměř liduprázdné náměstí.

zilina-001

Po krátké návštěvě Žiliny jsme dorazili do Zuberce. Zuberec je obec v okrese Tvrdošín, v oravském regionu. Nachází se přibližně 30 km od polsko-slovenských hranic v nadmořské výšce 760 metrů. Název Zuberec pochází od slova zubr, zvířete, které kdysi žilo i na slovenském území. První zmínka o obci pochází z roku 1593. V Zuberci jsme se ubytovali v apartmánech Roháčik.

zuberec-352

Odtud jsme pak podnikali své náročné i méně náročné výlety do Roháčů. Ty jsou jeden z geomorfologických okrsků Západních Tater na Slovensku a částečně i v Polsku. Část Roháčů (asi 260 km²) je od roku 1987 součástí Tatranského národního parku, na polské části jsou částí polského Tatranského národního parku. Masiv je pohořím složený z žuly a krystalických břidlic, vytvořených v prvohorách. Své tvary získaly Roháče díky působení ledovců.

Odpoledne, po zabydlení se, jsme se s dědinou seznamovali. Holky u domečku se suvenýry, kde hned začaly pro sebe i své blízké vybírat dárky, vlezly do obrovského korbele.

zuberec-003

* * *

Svůj první výlet jsme stihli v neděli dopoledne. Byl dlouhý 9,5 km a překonali jsme převýšení 500 m. Ze Zuberce jsme se dali po modré směrem na Huty. U koliby jsme pak vydali po polní cestě do sedla Prieková (1 200 m).

zuberec-013

V sedle jsme si naplnili žaludky borůvkami, malinami i brusinkami. Pokochali se výhledy po okolí.

zuberec-030

Pak jsme po červené přes Machy pokračovali pod vrch Mnich, kde jsme seběhli po sjezdovkách dolů do Zuberce.

zuberec-037

Dveře apartmánu jsme již zavírali v dešti.

* * *

Díky neustálému dešti jsme se vyrazili schovat do Demänovské ľadové jaskyně, která se nachází v Nízkých Tatrách. Jeskyně byla zpřístupněna již v 19. století. V jeskyni jsme vyrazili na 650 m dlouhý prohlídkový okruh s převýšením 48 m při teplotě okolo +3°C.

demenovska-ladova-jaskyna-001

* * *

Ani v pondělí se sluníčko neukázalo. Vyčkali jsme zmírnění deště a vyrazili po červené 4 km lesem do Brestové do Muzea oravskej dediny. Ještě před vstupem do muzea, které je veřejnosti přístupné od roku 1975, jsme se potkali s medvědem. Naštěstí vyřezávaným.

zuberec-041

Areál je rozdělen na několik částí, kde každá soustřeďuje charakteristické typy staveb lidové architektury typické pro oravský region.

zuberec-055

Největším skvostem muzea je dřevený gotický kostel sv. Alžbety Uhorskej ze začátku 15. století s pozdně gotickým malovaným stropem a s funkčním přenosným barokními varhanami.

Mezi stavbami protéká horský potok Studená, z kterého je napojený náhon pro mlýn.

zuberec-064

* * *

Po pozdním obědě jsme se ještě rozhodli, že ještě vyrazíme prozkoumat okolí chaty Zverovky a najdeme parkoviště pro náš výlet do Roháčskej doliny. I při této procházce nás stále provázel déšť.

zuberec-070

Cestou k chatě Šindľovec ze sebe holky udělaly agamy.

zuberec-076

Poslední zastávkou podvečerního výletu bylo pamětní místo Zverovka.

zuberec-084

* * *

Úterní ráno nás konečně přivítalo sluníčko a mohli jsme vyrazit na první vysokohorskou túru. Ze Zuberce jsme se vydali na Sivý vrch. Z apartmánů jsme se po žluté turistické značce vydali do smrkového lesa, kde nás po několika kilometrech uvítala značka TANAP. Takže s hříbky, které jsme nacházeli kolem sebe, jsme se mohli jen vyfotit.

zuberec-173

Postupovali jsme stále výš a výš až jsme dosáhli přechodu mezi smrkovým a kosodřevinným porostem. Odtud bylo krásně vidět už na hodně vzdálený Zuberec.

zuberec-102

Po namáhavém výstupu jsme konečně dorazili do sedla Pálenica (1573 m).

zuberec-111

Tam jsme se napojili na červenou a pokračovali po rovném hřebeni Holáňa pod poslední strmé stoupání před cílem naší cesty. K vrcholu jsme museli využít připravené řetězy.

zuberec-128

Po řetězech jsme konečně dosáhli vápencového vrcholu Sivého vrchu (1805 m).

zuberec-150

Z vrcholu byly nádherné rozhledy na okolní vrcholy. A nejen na vrcholy Roháčů, ale i třeba na hřebeny Malé Fatry.

zuberec-154

Ani cesta nazpět nebyla jednoduchá. Vápenec byl po předchozích deštích trošku kluzký, tak holky občas jezdily po zadku.

zuberec-155

Také nás čekaly řetězy, na nichž je cesta dolů náročnější než nahoru. Nicméně holky vše bravurně zvládly.

zuberec-159

Při zpáteční cestě jsme u Ostrého grúně (1216 m) odbočili z vyznačené cesty a prozkoumali vápencové skály blízko jeho vrcholu.

zuberec-181

Po celodenní túře jsme v apartmánech zjistili, že jsme urazili 17 km s převýšením 1 060 m.

* * *

Ve středu jsme si dali odpočinkový den. Autem jsme dojeli do blízké Oravice (790 m). Odtud jsme po červené vyrazily Tichou dolinou do Juráňovej doliny. Pokračovali jsme okolo Juráňova potoku, který vytvořil v měkkém vápenci úzký kaňon. Strmé skalní stěny se zde svírají jen na několik málo metrů u dna doliny a tak i stezka musela být na několika místech vytesána do skály. Několik úseků je dokonce zabezpečeno dřevěnými mosty, jednoduchými žebříky a klouzavé stupy jistí řetězy.

zuberec-204

Z bezpečné cesty jsme pod sebou sledovali vymleté obří hrnce, mísy nebo krátké kaskády vodopádů.

zuberec-208

Odtud jsme pak pokračovali do sedla Umrlá (1043 m). Po krátkém občerstvení jsme se po modré vrátili do Oravice. Po vycházce dlouhé 9 km s převýšením 310 m nás nečekal zasloužený odpočinek v termálním Meander Parku Oravice. Rodiče strávili odpoledne odpočinkem v bazénech s přírodní termální vodou o teplotě okolo +35°C. Holky jezdily největší část odpoledne na tobogánu.

zuberec-251

zuberec-225

Když nejezdily na tobogánu, tak se nechaly sprchovat obrovskou houbou.

zuberec-237

A nebo se potápěly v teploučké vodičce.

zuberec-246

* * *

Další ráno opět svítilo sluníčko a nic nám nebránilo nastoupit na naplánovanou trasu k Roháčským jezerům. Zaparkovali jsme na parkovišti Spálená (1030 m).

zuberec-258

Odtud jsme po červené vyrazili přes Adamcuľu k Ťatliakovmu jezeru (1360 m). Tam jsme po modré pokračovali kosodřevinou pod úbočím Volovce a Rákoně k rozcestníku v Smutnej dolině (1522m).

zuberec-283

Po strmějším stoupání po zelené jsme se dostali k Prvnímu (Velkému, Dolnému) Roháčskému plesu (1562 m, 2,22 ha, hloubka 6,5 m), které je z roháčských jezer největší.

zuberec-289

Po krátkém občerstvení a krmení kachen jsme opět stoupali, k Druhému Roháčskému plesu.

zuberec-312

Po kraťoučkém výstupu jsme poseděli u Třetího Roháčskému plesa. Hladiny Druhého a Třetího plesa leží v bezprostřední blízkosti v nadmořské výšce 1 650 a 1 653 metrů. Odděluje je jen morénová hráz Třetího plesa. Jejich plocha je již však výrazně menší 0,28 a 0,61 hektaru (hloubky: 1,3 a 3,7 m).

zuberec-319

Ke Čtvrtému Roháčskému plesu jsme docela výrazně nastoupali.  To se totiž nachází se v nadmořské výšce 1719 m, má plochu 1,45 hektaru a hloubku 8,1 metru. Je nejhlubším z Roháčských ples. Leží pod strmými stěnami Troch kóp.

zuberec-330

Od posledního jezera jsme strmě sestupovali suťovým polem a kosodřevinou stále po zelené až k rozcestníku Pod Hrubou kopou.

zuberec-337

Odtud jsme pozorovali na úbočí Baníkovce kamzíka. Dále jsme pak po žluté pokračovali k rozcestníku Pod Predným zeleným (1473 m). Pak jsme už jen sestupovali až jsme konečně dorazili k Roháčskému vodopádu. Je to 23 m vysoký vodopád na prahu Spálené doliny, na přítoku Roháčského potoka, je to nevyšší a nejvodnatější vodopád Západních Tater. Vznikl v dobách posledního zalednění před 8 000 až 10 000 roky.

zuberec-344

Od vodopádu nás čekal jen další sestup až k Adamcuľe. Tam jsme po červené pokračovali již známou cestou z rána až na parkoviště. Při túře dlouhé 13 km jsme překonali převýšení 825 m.

* * *

V pátek nás čekal poslední výlet. Naplánovali jsme si průzkum Národní přírodní rezervace Kvačianaská dolina (vyhlášená v roce 1967) a Prosiecká dolina. Z parkoviště z Kvačan (630 m) jsme vyrazili po žluté do Prosieku. Cestou po naučné stezce jsme se kochali výhledy na přehradu Liptovská Mara a panoramaty Nízkých Tater.

zuberec-359

Poté jsme dorazili na modrou a byly jsme u vstupu do Prosiecké doliny. Hned u vstupu do doliny je soutěska Vrata. Ve skalách jsou vytvořené jeskyně.

zuberec-368

Cesta dál vedle korytem vyschlého potoka docela poničeným lesem.

zuberec-376

Na konci údolí nás čekala odbočka k vodopádu Červené písky, kde moc vody neteklo.

zuberec-387

Pak následoval zajímavější úsek. Soutěskou jsme se nahoru na planinku Svorad (1000 m) dostali po žebříkách.

zuberec-397

Opět jsme museli vynaložit sílu a držet se řetězů.

zuberec-401

Po přechodu luk na Svoradu jsme se občerstvili ve Veľké Borové. Odtud jsme pokračovali k Ráztockému vodopádu, ke kterému nás doprovázel orel skalní.

zuberec-410

Další zastávkou byly již na červené turistické značce Oblazy. Postupně se zde stékají tři potoky Borovianka, Ráztocký potok a největší Kvačianka. Stojí zde dva mlýny. Okolo mlýnů je několik informačních tabulí o historii mlýna, o vodním kole, pile, mlýnici a mlecím stroji a o řadě dalších zajímavostí. Jeden z mlýnů i s pilou je zcela funkční a volně přístupný. Zajímavostí je, že v těchto místech mlýny stály již ve druhé polovině 18. století.

zuberec-428

Pak už cesta vedla jen lesem. Ještě jsme se zastavili u vyhlídky Velký Roháč (810 m).

zuberec-435

Před dosažením našeho cíle, zaparkovaného auta na konci doliny, jsme ještě viděli propast Kobyliny a skalní útvar Jánošíkova hlava.

Doma u mapy jsme zjistili, že jsme urazili 15,5 km s neuvěřitelným převýšením 1060 m.

A pak už nás jen čekalo balení a v sobotu ráno odjezd.

* * *

Cestou do Čech jsme se ještě v sobotu ráno zastavili v obci Oravský Podzámok, kde jsme si chtěli prohlédnout Oravský hrad, který je prvně zmiňován v roce 1267 a nejvyšší část hradu je ve výšce 112 m. Bohužel jsme se nějak nepotkali s otvírací dobou a prohlídku jsme vzdali.

oravsky-hrad-004

Po návratu od moře holky strávily týden u babičky a dědy ve Dvorech. Nechyběly společné chvilky s našimi zvířátky. Lenka se snažila vycvičit Dona.

srpen-003

Eliška se zase snažila znovu ochočit kocoura Maťu a občas se jí ho podařilo i chytit.grilovani-058

grilovani-061

* * *

Další prázdninové pondělí holky vyrazily na 12 dní na tábor Oskar, Holubí kout. Tentokrát je čekala celotáborová hra na téma „Ostrov pokladů“. První den se zabydlely s ostatními účastníky tábora na pustém ostrově Duerba. Odtud pak společně podnikali výpravy na další ostrovy a hledali poklad legendárního piráta Johna Silvera. Nejvíce se jim líbilo na ostrově Papoušků, kde jsou pořád Velikonoce a kde místo pokladu našli nádherného růžového zajíčka.

* * *

Po návratu z tábora je čekal týden ve Dvorech. Počasí jim přálo a mohly se i s Klaudií chodit koupat.

srpen-013

srpen-018

Týden jsme zakončili společným grilování s těmi, kdo přijali pozvání.

grilovani-042

Ani letos nechyběl výlet. Tentokrát byl dlouhý 7,9 km s převýšením 283 m. Startem a zároveň cílem bylo parkoviště vedle areálu na Monínci. Z parkoviště jsme cestou pod lanovkou vyšplhali k hotelu Monínec.

grilovani-020

Odtud jsme pak přes vesničku Ounuz zamířili ke Staré poštovně dovezené ze Sněžky.

grilovani-022

Cestou na Cunkov na bizony jsme nevynechali návštěvu skalního útvaru Čertovo břemena (715 m).

grilovani-024

Od bizonů jsme pak okolo Musíku a Pilského rybníku dorazili zpět na parkoviště, kde si holky zakoupily lístky na několik jízd tubingu.

grilovani-026

* * *

Po grilování se holky přesunuly do Prahy, do Hostivaře, kde strávily společný čas s vnučkou Lilkou od hlídací tety. Na šlapadle se projely na Hostivařské přehradě. V úterý v podvečer pak společně i s tetou, Leošem a Dinou vyrazili na Sázavu do Luk pod Medníkem. Hodně času strávili koupáním v Sázavě, procházkami po okolí. Dokonce navštívili i vyhlídku Máj. Ta je asi nejznámějším výhledem na řeku Vltavu. Řeka zde protéká hlubokým skalnatým kaňonem, stáčí se do tvaru podkovy a vytváří tak fascinující přírodní scenérii.

sazava-1

Od tety dostaly všechny holky stejné triko a jako sestry v triku si dělaly obdivuhodné společné selfie.

sazava

* * *

V pátek jsme je na Sázavě vyzdvihli a vyrazili dobalit do Prahy na poslední celý prázdninový týden, který jsme společně strávili v Roháčích, v Západních Tatrách.